Zlatobýl obecný a jeho léčivé účinky

Zlatobýl obecný a jeho léčivé účinky na naše zdraví

Zlatobýl je, pro své zářivě žluté květenství, nepřehlédnutelná, u nás poměrně rozšířená bylina. Můžeme jí nalézt v nížinách i ve vyšších polohách na pastvinách, pasekách, rumištích, železničních náspech, lesních úbočích, suchých skalách, v křovinách a podobně. V některých místech se šíří jako invazivní plevel. Zlatobýl obecný a jeho léčivé účinky objevily již staré germánské kmeny, ve středověku se postupně jeho užívání všeobecně rozšířilo.

Popis

Zlatobýl obecný (Solidago virgaurea), lidově také „celík zlatobýl, zlatobejl, svalník, celník“, je vytrvalá rostlina, dorůstající až do výšky jednoho metru, patřící do čeledi rostlin hvězdnicovitých. Z oddenku vyrůstají přímé, většinou lysé lodyhy, nahoře někdy chlupaté se střídavými listy. Spodní listy jsou obvejčité až eliptické, střední jsou zúženy a tvoří křídlatý řapík. Horní listy jsou přisedlé, jemně pilovité.

Zlatobýl kvete od července do října. Květní úbory tvoří hroznovité květenství, které je složeno z 8 – 12 žlutých jazykovitých květů. Zlatobýl můžeme najít téměž po celé Evropě, vyjma jižních částí, vyskytuje se v Asii a Severní Americe. V našich zahradách můžeme najít zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) a například v Maďarsku se těší oblibě zlatobýl obrovský (Solidago gigantea).

Sběr a sušení

Protože zlatobýl je rozšířen téměř všude a je to poměrně velká rostlina, dobře se i sbírá. Důležité je sbírat jeho listy (nať) na počátku kvetení, jelikož v této době obsahuje nejvíce účinných látek. Suší se ve stínu  zavěšený ve snopcích nebo umělým teplem při teplotách do 40 stupňů. Po usušení se lístky odrolí. Usušená nať je bez zápachu, se slabě svíravou chutí.

Zlatobýl obecný a jeho léčivé účinky

Nať (listy) zlatobýlu obsahuje flavonoidy, diterpenteny, třísloviny, saponidové glykosidy, fenolové kyseliny, hořčiny, sliz, silice, rutin, betain a další látky. Obsah silice klesá po odkvětu. Saponiny kolísají podle denní doby (stoupají od rána k poledni) a stanoviště. Bylina působí močopudně, protizánětlivě a podporuje látkovou výměnu.

Už odpradávna je zlatobýl znám především jako léčivá rostlina na všechny druhy ledvinových chorob. Pomáhá při chronickém zánětu ledvin, rozpouští ledvinové kaménky, čistí moč od hnisu, krve a bílkovin a je užíván u chorob souvisejících s prostatou (zbytnění prostaty). Čaj ze zlatobýlu je silně močopudný, proto je vhodný při dně a revmatismu.

Zlatobýl má dobré účinky i při onemocněních jater a žlučníku a pomáhá zeslabit až zastavit silné menstruační krvácení. Zlatobýl je užíván samostatně i ve směsích. U těžkých chorob ledvin se někdy přidává na posílení účinků bříza a medvědice. V kombinaci s vhodnými bylinkami může být užíván i při vysokém krevním tlaku, jelikož za toto onemocnění nezodpovídá jen srdce a cévní systém, ale do značné míry i ledviny.

Zlatobýl obecný a jeho léčivé účinky se zevně užívají ve formě odvaru nebo tinktury na potírání různých kožních vyrážek a ekzémů. Přidává se také do kloktadel při zánětech v dutině ústní. Někdy se připravuje i mast z kořene zlatobýlu, který se sbírá na podzim.

U chronického onemocnění ledvin, by se použití zlatobýlu mělo konzultovat s lékařem. Při nedostatečnosti srdce nebo ledvin by se neměl užívat vůbec. Rovněž v těhotenství a při kojení se nedoporučuje.

Související články:

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *