Všechny druhy slézu patří k nápadně dekorativním rostlinám, s výraznými květy. U nás je zcela běžnou rostlinou sléz lesní, který můžeme ve volné přírodě nalézt na lesních mýtinách, suchých loukách a pastvinách. Sléz přehlížený rád roste okolo cest, u zdí a na rumištích. Sléz maurský se z oblibou pěstuje na našich zahradách. Díky obsaženým slizovým látkám je sléz a jeho léčivé účinky předurčen především k léčení dýchacích orgánů.

Popis

Sléz lesní (Malva sylvestris), lidově také „slíz planý, syrečky, homůlky, koláčky, chlebíček“, je dvouletá až vytrvalá bylina, patřící do čeledi slézovitých. Z dužnatého kořene v zemi vyrůstá jedna nebo několik rozvětvených, na povrchu srstnatých lodyh, až do výšky jednoho a půl metru. Listy, posazené na delších řapících, jsou okrouhlé, s pěti až sedmi zašpičatělými laloky. Okraje listů jsou vroubkované, pilovité. Listové řapíky jsou chlupaté jako lodyha.

Sléz lesní kvete od června do října fialověrůžovými květy s tmavšími žilkami, posazenými na krátkých, chlupatých stopkách v listovém úžlabí. Květy mohou být někdy i bílé. Kališní lístky jsou vejčité, korunní podlouhle obvejčité, hluboce vykrojené. Semeník obsahuje pouzdra, sestavená do kruhu. Každé pouzdro obsahuje jedno semínko. Semeník vybíhá v mnohoklannou čnělku. Plodem jsou ploché tvrdky.

Sběr a sušení

V lidové lékařství se používá květ a list slézu. Květy se otrhávají od června do září za suchého počasí. Suší se ve stínu na vzdušném místě nebo umělým teplem do teploty 40 stupňů. Listy se sbírají v době květu rostliny. Suší se stejně jako květy.

Sléz a jeho léčivé účinky

Všechny tři druhy slézu (lesní, přehlížený, maurský) mají obdobné léčivé účinky. Z účinných látek, které obsahují jsou to především sliz, silice a třísloviny. Sléz maurský, pěstovaný na zahradách, má o něco vyšší obsah těchto látek. Chuť má rostlina nasládle slizovitou a mírně stahuje. Někdo doporučuje používat sléz v čerstvém stavu, protože sušením se ztrácí část slizových látek. Ale i sušená droga má dostatečnou léčivou sílu.

Vnitřně se slézu užívá jako hlenotvorného prostředku při katarech a zánětech horních cest dýchacích. Čaj z květu i listu slézu je doporučován při angíně, zánětu průdušek, chrapotu, mírní kašel a usnadňuje odkašlávání. Sléz působí mírně protizánětlivě. List slézu se osvědčil při problémech se zažíváním, průjmu, zánětu žaludku a střevním kataru. Bylina se užívá i při zánětlivém onemocnění močových cest a některých cévních chorobách.

Čaj (nálev) z květů slézu
Jednu lžičku květů slézů přelijeme 1/4 l vroucí vody, necháme 15 minut louhovat a slijeme. Pijeme 2 – 3x denně.

Čaj ze slézu za studena
Jednu vrchovatou čajovou lžičku bylinek přelijeme 1/4 l studené vody, necháme přes noc stát a ráno mírně ohřejeme.

Sléz se používá samostatně, ale i ve směsích. Nemá žádně nežádoucí účinky. Je součástí plicních bylin usnadňujících odkašlávání společně například s natí tymiánu, plodem anýzu, listem podbělu, kořenem lékořice, listem jitrocele, květem prvosenky, listem šalvěje a kořenem proskurníku.

Zevně se sléz a jeho léčivé účinky využívají ve formě kloktadla při zánětech v dutině ústní a chrapotu. Spařené listy slézu se dříve přikládaly jako teplý obklad na krk. Při některých kožních chorobách jako jsou mokvavé ekzémy, akné, růže a podobně pomáhá omývání silným nálevem.

Související články: