Saturejka je koření, ale i známá léčivá rostlina. Pochází z oblastí kolem Černého moře, východního Středomoří a jižní Evropy. Ve střední Evropě se pěstovala již v 9. století a bývala nedílnou součástí staročeské kuchyně. Saturejka a její léčivé účinky jsou také využívány již odpradávna.

Popis

Saturejka zahradní (Satureja hortensis), lidově nazývána také „satorka, čibr, šubra“, je jednoletá bylina, dorůstající do výšky kolem 30 centimetrů, patřící do čeledi hluchavkovitých. Rozvětvená lodyha saturejky je přímá, zelená až nafialovělá a dřevnatějící. Lístky jsou drobné, čárkovitě kopinaté, celokrajné, zašpičatělé, téměř přisedlé, pýřité a na okraji brvité.

Drobné, bělavé, světle fialové nebo narůžovělé květy jsou postaveny ve dvou až pětikvětých lichopřeslenech. Kvete od července do září. V této době odstřiháváme nať saturejky a sušíme jí. Teplota při sušení saturejky, jakožto i jiných léčivých bylin, má velký vliv na zachování aktivních látek. Měla by se pohybovat kolem 35 – 40 stupňů, čímž se uchrání éterické silice umístěné v plstnatém chmýří.

Celá bylinka příjemně voní a má palčivou chuť. U nás se pěstuje saturejka zahradní a saturejka horská, ale mezi četnými odrůdami je nejlepší balkánská (bulharská čubrica), jejíž léčivé účinky jsou o něco silnější.

Použití saturejky

Saturejka je u nás i ve světě oblíbeným kořením. Je používána například v Rusku, Itálii, Francii, Španělsku, Anglii, ale i v Americe. V Bulharsku se saturejka přidává do oblíbené směsi koření nazývané „čubrica“ (směs saturejky, pálivých papriček, kukuřičné opražené mouky a semen pískavice). Pro svoji příjemně ostrou vůni se někdy sušené i čerstvé lístky používají místo pepře.

Jako koření používáme saturejku čerstvou i sušenou. Můžeme jí přidávat do všech luštěninových pokrmů, do kapusty, k nakládání okurek a zelí, do zeleninových salátů, bylinkového másla, bylinkových omáček, bramborové polévky, při přípravě drůbeže, zvěřiny, klobás a při uzení masa. Sušená se přidává také do rajské omáčky, majonéz, k houbám, do jídel z krupek a krup a podobně.

Saturejka a její léčivé účinky

Vnitřní účinky

Saturejka a její léčivé účinky působí proti nadýmání, usnadňuje trávení a zažívání, podporuje chuť k jídlu a působí mírně močopudně. Díky obsahu karvakrolu má vlastnosti antibakterální, protihnilobné, protihlístové, protizánětlivé, reguluje peristaltiku střev, spasmolytické (uvolňuje napětí hladkých svalů), utišující, větropudné a usnadňuje vykašlávání. Je vhodné přidávat saturtejku do tučnějších jídel, protože její třísloviny mají protiprůjmový účinek.

Nať saturejky je součástí směsi s účinkem větropudným a regulujícím trávení. Tyto směsi obsahují také oddenek puškvorce, list máty, úbor heřmánku, nať třezalky, kořen lékořice a plod fenyklu.

Nálev ze saturejky
5 gramů natě saturejky zalijeme šálkem vroucí vody, povaříme 2 – 3 minuty a 10 minut necháme louhovat. Pijeme 1 šálek třikrát denně po jídle při průjmech, chronických katarech trávicího traktu, žaludeční a celkové neuróze, nadýmání, celkovém vyčerpání a střevních parazitech.

Zevní účinky

Zevně působí saturejka hojivě a má zacelující vlastnosti. Používáme jí ve formě obkladů na různé rány, pohmožděniny, bodnutí hmyzem a vředy.

Nálev z celé rostliny k zevnímu použití
Připravíme ho z 25 – 30 g saturejky na 1 l vody a používáme na obklady a vymývání ran. Nálev ze saturejky se užívá také při oslabeném sluchu. Třikrát denně vkapeme do ucha 3 – 4 kapky.

Nežádoucí účinky

Při ledvinových a jaterních chorobách a při srdečních obtížích je nutno dávky saturejky omezit.

Související články: