Pěstování yzopu

Pěstování yzopu na zahradě

Yzop lékařský je léčivá i kořenící bylina. Také pěstování yzopu jako rostliny okrasné si u nás našlo své příznivce. Pochází ze Středomoří, odkud jej k nám přivezli benediktýnští mniši. Čerstvé i sušené lístky yzopu mají výraznou kořenitou chuť po kafru. Používají se v kuchyni do polévek, masitých omáček, nádivek a zeleninových salátů.

Podobně jako šalvěj se jeho nať využívá proti nadměrnému pocení, ale má i spoustu jiných blahodárných účinků na náš organismus. Užívá se jako přírodní antibiotikum, příznivě působí při chorobách horních cest dýchacích, na močové ústrojí a trávicí trakt. Obsahuje především silice, třísloviny, glykosidy, hořčiny a minerální látky. V čerstvé nati je přítomen vitamín C v poměrně velké míře (170 mg ve 100 g).

Pěstování yzopu

Yzop je vytrvalá, stálezelená, na pěstování nenáročná rostlina, vysoká až 60 cm. Je to spíše keříčkovitá, hodně větvená, medonosná bylinka, patřící do čeledi hluchavkovitých. Daří se jí v teplých, slunných a chráněných polohách, v propustných hlinitopísčitých půdách s dostatečnou zásobou vápníku. Množí se dělením trsů nebo semenem, které vyséváme koncem března do pařeniště nebo doma do truhlíku.

Předpěstované rostliny vysazujeme ve druhé polovině května do sponu 40 x 40 cm. V příznivějších klimatických podmínkách lze vysévat yzop přímo na stanoviště. Na místě vydrží pět i více let. Kvete v červenci až září červenofialovými, modrými, růžovými nebo žlutobílými kvítky. Celá rostlina příjemně voní a má kafrovitou příchuť, lehce nahořklou.
 

Sběr a sušení yzopu

Nať yzopu sbíráme v době nakvétání. Seřezáváme vrcholky natě s květy asi 10 – 15 cm nad zemí. Během roku můžeme mít i dvě sklizně. Sušíme v tenkých vrstvách ve stínu, na teplém a vzdušném místě. Lístky můžeme sklízet celoročně.

Související články:

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *