Pěstování hlívy ústřičné

Pěstování hlívy ústřičné v pytlích a na dřevě

Hlíva ústřičná je houba, která cizopasí na dřevě. V přírodě jí můžeme někdy najít od září do března v trsech na kmenech a pařezech listnatých stromů, zejména buků, topolů, ořechů a vrb. V lese jí však objevíme spíše sporadicky. Hlívu ústřičnou lze však velmi dobře pěstovat i v domácích podmínkách. K pěstování hlívy ústřičné nám postačí jen vhodný sklep nebo kus zahrady. Je to houba známá nejen lahodnou chutí, ale i svými léčebnými účinky.

Pěstování hlívy ústřičné

Intenzivní pěstování v pytlích

Nejrozšířenější metodou je intenzivní pěstování hlívy ústřičné v polyetylénových pytlích. V zahradnictví a na internetových obchodech jsou k dostání balení se speciálním substrátem naočkovaným podhoubím hlívy ústřičné. Substrát je nejvhodnější umístit do prostoru, kde je velká vlhkost (asi 85%), teplota 8 – 18 stupňů a rozptýlené světlo. Do pytle potom stačí udělat jen otvory pro růst hlívy, pokud už tam nejsou, a počkat si na úrodu. Vyvíjející se plodnice je dobré rosit rozprašovačem.

Hlívu sklízíme těsně před tím, než začne vypouštět výtrusy. Pozná se to tak, že u středních kloboučků v trsu se začnou narovnávat zavinuté okraje. Sklízíme vždy celý trs dokonalým vykroucením i s kořenem. Po sklizni je dobré staré otvory zalepit izolepou a udělat nové. Substrát se po té nechává odpočinout na chladnějším místě. Z jednoho balení jsou 3 – 4 sklizně, než se substrát vyčerpá. U každé pěstební sady by měl být přiložen návod.

Extenzivní pěstování hlívy ústřičné na dřevě (špalku)

Druhým způsobem je extenzivní pěstování hlívy ústřičné přímo do navrtaných otvorů na dřevo. U tohoto druhu pěstování je složitější jen počáteční založení kultury. Nejvhodnější jsou špalky i s kůrou z čerstvě pokácených listnatých stromů (habr, topol, buk, ořešák) o průměru asi 20 cm a délce 0,5 m. Je nutno se přesvědčit jestli špalky nejsou napadeny nějakou jinou houbovou chorobou, proto je lepší, když jsou špalky čerstvé a vlhké.

Koupenou sadbou očkujeme na dřevo do otvorů širokých asi 1 cm po celém obvodu špalku, otvory ucpeme očkovacími kolíčky a zakápneme voskem. Nebo sadbu rozprostřeme do zářezů na řeznou plochu, kterou potom překryjeme odříznutým kouskem dřeva a obalíme fólií nebo lepící páskou, abychom zamezili úniku vlhkosti. Takto připravené dřevo se uloží do pytle, do teplého (20 – 25 stupňů) a vlhkého prostředí (asi 90 %). Houba proroste do dřeva asi za 2 – 3 měsíce. Špalek potom vyndáme v pytle a dáme do půdy na stinné místo, chráněné před větrem tak, aby dvě třetiny špalku byly nad zemí. Zaléváme podle potřeby, protože houba bez vlhkosti neroste.

Protože hlíva je podzimní houba vytváří plodnice až když teploty kesají na 8 – 10 stupňů. Abychom získaly plodnice ještě tentýž rok, musíme kuluru založit na jaře. Dřevo lze naočkovat i na zimu, ale do jara musí být uloženo v igelitovém pytli s trochou vody (asi 1/2 l) v prostoru s teplotou nejméně 10 stupňů (teplejší sklep, prádelna a podobně). Jednou za dva týdny je třeba pytle rozvázat, nechat vyvětrat a případně dolít vodu. Na jaře potom dřevo zakopeme  na zahradu stejně jako v předchozím případě. Následující roky v zimě můžeme většinou ponechat již dřevo v zahradě bez ochrany nebo ho přikrýt chvojím, slámou nebo listím. Při pěstování hlívy ústřičné na dřevě můžeme sklízet úrodu čtyři i více let po sobě.

Související články:

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *