Lékořice a její účinky
Domovem lékořice jsou teplé jižní části Malé Asie, roste tam hojně planě. Odsud se rozšířila do celého Středomoří, uměle se pěstuje téměř po celé Evropě, vyjímaje severoevropské státy. U nás můžeme najít lékořici planě rostoucí na Moravě v okolí Mikulova, Bzence a Hustopeče. Jsou to pozůstatky z dob, kdy se tam pěstovala ve větších kulturách. Název lékořice byl přejat ze staré řečtiny (glukurrhuza), což znamená sladký kořen. Právě v kořenech jsou koncentrovány nejdůležitější látky. Lékořice a její účinky jsou používány v lidovém i praktickém lékařství už odpradávna. Užívala se již ve starověkém Egyptě a Indii například při katarech dýchacích cest a jako přírodní afrodisiakum.
Popis
Lékořice lysá (Glycyrrhiza glabra), jinak také lékořice sladká, lidově nazývaná „sladké dřevo“, je vytrvalá bylina patřící do čeledi bobovitých (dříve motýlokvětých). V zemi má lékořice bohatě větvící se kořen, silný asi jako ukazovák, který dosahuje délky až dvou metrů. Jeho hnědá kůra je na povrchu zbrázděná. Na průřezu má kořen barvu sírově žlutou. Z něj vyrůstá přes jeden metr vysoká lodyha s lichozpeřenými listy. Lístky jsou u dolních listů vejčité, u horních štíhlejší. Okraje lístků jsou hladké. Na rubu jsou lístky lepkavé.
Lékořice kvete v červnu a červenci modrofialovými květy, umístěnými v úžlabí listenů. Jsou uspořádány do stopkatých klasů. Jednotlivé kvítky mají motýlokvětý charakter. Semeníky uzrávají v podlouhlé lysé lusky se třemi až čtyřmi semeny. Hnědá semena jsou zploštělá, tvaru ledvinovitého. Kromě lékořice sladké se v lékařství také používá lékořice ježatá.
Sběr a sušení
Kořen lékořice se sklízí pozdě na podzim, nejdříve u tříletých rostlin. Dobře se očistí pod tekoucí vodou a rychle usuší při teplotě do 40 stupňů. Nejlepší jakost má kořen z asi desetiletých rostlin.
Použití
Lékořice je koření, kterého se používá v cukrářství jako sladidla. Ze šťávy vytlačené z kořene a do sucha odpařené se vyrábí černý, sladký extrakt, všeobecně známý jako pendrek. Vyrábí se z ní také různé nealkoholické i alkoholické nápoje. Lékořice a její účinky se však nejvíce využívají v lékařství.
Lékořice a její účinky
Nejdůležitější látkou, kterou lékořice obsahuje je saponin glycyrhizin, jenž je asi 50 x sladší než sacharóza. K dalším složkám patří škroby, hořčiny, monosacharidy, oligosacharidy, glykosidy (likviricin, likviricigenin), oxykumariny, pryskyřice a další. V semenech je obsažen toxický kanavanin. Kořen lékořice bývá součástí mnoha čajových směsí hlavně proti kašli a žaludečním a zažívacím potížím.
Lékořice podporuje tvorbu žaludečních šťáv, uklidňuje zažívání a trávení, zmírňuje záněty a pomáhá obnovovat trávicí procesy, působí dobře proti žaludečním a dvanáctníkovým vředům. Používá se jako prostředek ke zmírnění kašle a podporu vyměšování hlenu, pro usnadění vykašlávání při astmatu a chronické bronchitidě.
V menší dávce má lékořice močopudné účinky, které naopak při vyšších dávkách mizí. Estrogenní látky působí na tvorbu ženských pohlavních hormonů a upravují nepravidelnou menstruaci. V lidovém léčitelství se lékořice ještě doporučuje při nízkém tlaku, proto by osoby s vysokým tlakem neměli lékořici užívat bez konzultace s lékařem. Lékořice obsahuje látky, které mírně zvyšují odolnost proti stresovým situacím, úzkosti a únavě.
Nežádoucí účinky
Citlivost na lékořici je individuální. Velké množství lékořice může mít za následek vysoký krevní tlak, výrazné snížení hladiny draslíku v krvi, otoky a bolesti hlavy. Nadměrná konzumace je toxická pro játra a má nepříznivé účinky na kardiovasculární systém. V těhotenství by se to s konzumací lékořice nebo lékořicových cukrovinek nemělo přehánět.
Související příspěvky:
Napsat komentář