Čekanka obecná je bylinka, kterou můžeme najít téměř po celé Evropě i Asii, s vyjímkou asijských krajů s tropickým podnebím. Vyhovuje jí hlinitopísčitá půda, proto nejvíce roste na úhorech, mezích, rumištích a u cest. Své jméno získala pravděpodobně podle své modré barvy, která připomínala lidem oči dívek čekajících na svého milého, než se vrátí z vojny. Čekanka a její léčivé účinky jsou již odpradávna vysoce ceněny v lidové medicíně. Léčivými vlastnostmi oplývá prakticky celá rostlina.

Popis

Čekanka obecná (Cichorium intybus), někdy také čekanka lékařská, lidově zvaná „čekánek, koření sv.Petra, cikorka“, je vytrvalá rostlina patřící do čeledi hvězdnicovitých. V zemi má dlouhý rozvětvený oddenek, ze kterého po rozříznutí vytéká mléčně zbarvená hořká tekutina. Rýhovaná, tuhá lodyha dorůstá až do výšky 1 metru a hned od kořene se po celé délce větví. Listy jsou poloobjímavé, kopinaté, s chobotnatě zubatými okraji. První růžice listů, vyrůstající u země, brzy usychá.

Kvete blankytně modře od července do září. Květy jsou uloženy v úžlabích listů, vyrůstajících z lodyhy. Z podkvětého semeníku uzrává nažka s kališním věncem na vrcholu a pěti podélnými žebry. Květní úbory jsou větší část dne zavřeny, otevírají se jen na několik hodin.

Čekanka se hojně využívá v potravinářském průmyslu, protože se z ní vyrábí kávová náhražka zvaná „cikorka“, která na rozdíl od kávy neobsahuje kofein. Cikorka se dělá ze silnějších kořenů, které se myjí, krájí, suší a potom praží a rozemílají nadrobno. V kuchyni potom nachází uplatnění, jako listová zelenina, její příbuzná čekanka listová.

Čekanka a její léčivé účinky

Kořen čekanky obsahuje zejména rostlinný polysacharid inulin (až 20%) a cholin, který patří do skupiny B vitamínů. Z dalších účinných látek jsou to hořčiny, třísloviny, slizové látky, silice a minerální látky jako je vápník, hořčík, železo, fosfor a další. Kořen je bez zápachu a chutná hořce. Květy čekanky obsahují cichorin.

Vnitřní účinky

Čekanka a její léčivé účinky jsou užívány hlavně k podpoře látkové výměny, má příznivé účinky na játra, žlučník a slinivku, na cévy a srdce, čistí krev, snižuje hladinu cukru v krvi, zklidňuje naší nervovou soustavu a usnadňuje vykašlávání. Čekanka má dobrý vliv na trávicí soustavu, zlepšuje chuť k jídlu a působí protizánětlivě. Má žlučopudné účinky a působí mírně močopudně, čímž se uplatňuje i při léčbě ledvinových a močových kaménků. Čekanka se užívá ve formě nálevu (čaje) a odvaru nebo je součástí různých oblíbených čajových směsí.

Čekanka sloužila dříve také jako oblíbený domácí prostředek proti žloutence. Užívaly se jednou denně 3 lžíce šťávy, vylisované z čerstvého kořene v šálku mléka. Odvar z kořene čekanky se užívá pro usnadnění vykašlávání při zahlenění průdušek a plic.

Zevní účinky

Zevně se čekanková nať užívá k obkladům při bolestivých zánětech kloubů. Nálev i odvar z natě se dobře také uplatňuje při léčení ekzémů, různých kožních zánětů, vředů a opruzenin. Šťáva z kořene čekanky by měla mít i dobrý vliv na růst vlasů. Nálev z květů čekanky je užíván k výplachu očí při očních zánětech.

Související články: