Bylinky v zimě

Bylinky v zimě-pěstování, sběr, uchování

Bylinky a léčivky pěstujeme jednak pro dochucování jednotlivých pokrmů a samozřejmě i pro jejich léčivé účinky. V sezóně jsme je opatrovali, starostlivě o ně pečovali, vypěstovali zdravé a silné rostliny, a proto by byla velká škoda, kdyby naše práce přišla vniveč. Po završení zahradnického roku, proto každý pěstitel řeší otázku:“Jak pečovat o bylinky v zimě, popřípadě jak sklizené bylinky nejlépe uchovat“.

Jak uchovat léčivé rostliny

U jednotlivých rostlin je zapotřebí sledovat nejvhodnější čas sběru a následně je zpracovat, usušit, zmrazit, popřípadě konzervovat. Jejich pěstování, sklizeň a sušení je u každého druhu popsána v rubrikách, uvedených v abecedním rejstříku. To platí i pro rostliny sbírané ve volné přírodě. Na některé z nich se můžeme vypravit i v zimním období. O tom si řekneme níže.

Uchování s teplotami pod bodem mrazu se obecně nehodí pro všechny druhy bylin. Některé tím ztrácí strukturu, chuť i svoje aroma. Vhodné ke zmrazení jsou například saturejka, bazalka, dobromysl, estragon, kopr, petrželka, pažitka, celerová nať a podobně.

Dalším způsobem je nakládání bylinných částí do octa, oleje nebo soli. Konzervovat v soli lze většinu bylin, ale také zeleniny. Obecně platí, že na čtyři díly bylinek se dává jeden díl soli.

Jak pečovat o bylinky v zimě

Dvouleté či víceleté bylinky ještě musíme rozdělit na mrazuvzdorné a ty ostatní. Zimuvzdorným bylinkám nedělá problémy v našich zeměpisných šířkách přečkat zimu. Ale i těmto druhům můžeme nevlídné období usnadnit překrytím větvemi z jehličnatého stromu. Venku můžeme přes zimu na záhonech (ne v květináči) bez obav ponechat petrželku, libeček, pažitku, šalvěj, mátu, některé druhy dobromysli, tymián, saturejku, meduňku a levanduli. Máme-li na záhoně pažitku a petržel, můžeme si na zimu část ukopnout, přesadit do květináče a přenést domů. Potom budeme mít čerstvé, zelené lístky vždy po ruce.

Méně odolné, nemrazuvzdorné bylinky je třeba před příchodem zimy přemístit. Pokud je máme na záhoně, opatrně je vykopeme a přesadíme do květináče vhodné velikosti. Všechny nádoby s bylinkami potom přemístíme na jejich zimoviště. Ideální teplota pro zdárné přezimování je 10 – 15 stupňů. Základním požadavkem je také maximum světla. Nejvhodnější je jižní či východní okenní parapet. Zálivku je třeba omezit na minimum, ale substrát nesmí zcela vyschnout. Více o pěstování a přezimování jednotlivých bylinek, včetně jejich léčivých účinků, naleznete opět v jednotlivých rubrikách, jejichž seznam je v abecedním rejstříku.

Jaké bylinky v zimě můžeme sbírat

Od prosince do února samozřejmě není ta správná bylinkářská sezóna. V toto roční období, kdy se příroda ponořila do zimního spánku, ale existuje pár léčivých rostlin, respektive jejich částí, které sbírat můžeme. Jsou to především větévky jmelí bílého, jehož léčivé účinky znali již staří druidové. Dále je to oddenek čemeřice černé, který se ale v dnešní době příliš v oficiální ani lidové medicíně nevyužívá, pro jeho poměrně vysokou toxicitu. Čemeřice dnes slouží spíše jako okrasná rostlina.

Únor je nejvhodnějším měsícem ke sběru jalovcového dřeva, kdy z něho snadno sloupneme kůru. Používá se ho například v čajových směsích při žaludečních chorobách. V tomto měsíci sbíráme ještě kůru z jírovce obecného, používanou při problémech s trávením a pupeny topolu černého užívaných vnitřně při revmatismu, zevně ve formě masti na různé kožní defeky.

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *