Bříza bělokorá je u nás běžným stromem. Roste nejčastěji v nížinách a nižších částech hor v suchém prostředí. Leckdy se sází v parcích jako strom ozdobný. Je nenáročná a odolná vůči klimatu. Můžeme se s ní hojně setkat nejen u nás, ale všude po celé Evropě. Bříza bělokorá a její léčivé účinky jsou již po celá léta využívány v lidovém léčitelství.

Popis

Bříza bělokorá (Betula verrucosa), jinak zvaná bříza bílá, je strom patřící do čeledi březovitých, která je dosti početná. V zemi má hodně široko i hluboko rozvětvené kořeny. Její štíhlý kmen dorůstá průměrně do výšky 20 metrů. Kůra na kmeni a silnějších větvích je na povrchu bílá a snadno se odlupuje. Listy s nepravidelně pilovitým okrajem jsou na dlouhém řapíku. Na líci jsou sytě zelené, lesklé a na rubu šedozelené, matné.

Bříza kvete v dubnu a květnu. Pestíkové květy tvoří krátké a silnější jehnědy hnědé barvy, prašníkové květy tvoří žlutohnědé jehnědy delší a útlejší. Plodem je nažka se dvěma blanitými křídly.

Březová kůra má hořkou chuť a obsahuje asi 5 % třísloviny. Hlavní součástí kůry je březový kafr „betulin“. Listí chutná hořce, obsahuje hořčinu a těkavý olej. Míza je čirá a chutná sladce. Obsahuje dosti cukru.

Sběr a sušení

Listy břízy se sbírají v květnu, nejpozději počátkem června, kdy nejsou ještě úplně vyvinuté. Mladé listy mají v tu dobu nejvyšší obsah

Čerstvá březová šťáva byla již našimi předky považována za božský elixír, dávající krásu a sílu. Můžeme si jí samozřejmě koupit v obchodě, ale pokud máme na zahradě nebo v blízkosti březový porost, můžeme mízu získat vlastními silami. Není to sice úplně jednoduché, ale máme jistotu, že se jedná opravdu o pravou březovou šťávu.

Březová šťáva – jak ji získat a její léčivé účinky

Březová šťáva obsahuje spoustu vitamínů a minerálů. Mezi nejdůležitější patří vitamín C a D, měď, vápník, hořčík, fosfor a železo. Za zmíňku také stojí aminokyseliny, kyselina listová, citrónová a fruktóza. Šťáva má nasládlou chuť a jemnou vůni.

Nejlepší obdobím pro sběr březové šťávy je brzy z jara v březnu až dubnu. Břízy se tehdy probouzí po zimě a proudí v nich míza. Strom by neměl být příliš starý, ale měl by mít minimálně