Monthly Archives: Únor 2018
Stračka polní a její účinky
Stračka polní je u nás zcela běžným středně vysokým plevelem, vyskytujícím se především v obilných polích. Pochází z okolí Středozemního moře a můžeme se s ní setkat téměř po celé Evropě vyjma nejsevernějších oblastí. U nás ji najdeme od nížin do podhůří na polích, loukách, mezích, suchých stráních a rumištích. Je to jedovatá bylina, proto se pochopitelně stračka polní a její účinky vnitřně nevyužívají.
Popis
Stračka polní (Delphinium consolida), jinak zvaná také ostrožka stračka, je jednoletá jedovatá rostlina, patřící do čeledi pryskyřníkovitých. Z nepatrného kořene v zemi vyrůstá větvící se lodyha do výšky asi 40 centimetrů. Listy
Pěstování ostrožky stračky
Ostrožka stračka je nepřehlédnutelná trvalka s působivými hrozny velkých květů na dlouhých lodyhách. Pěstování ostrožky stračky není náročné, je oblíbenou ozdobou mnoha našich zahrad. Hodí se do trvalkových záhonů i jako solitérní rostlina, dobře vynikne u zídky či plotu. Její květy jsou vhodné k řezu a ve váze vydrží kolem jednoho týdne.
Na trhu je mnoho barevných variet a jejich kombinací od bílé, přes růžovou, modrou až po žlutou. Vzájemným křížením vzniklo mnoho odrůd lišících se
Topolovka růžová a její léčivé účinky
Topolovka růžová, jinak také slézová růže, je okrasná rostlina s výrazným květenstvím v nejrůznějších barvách, velikostech a vzhledu. Původem je topolovka zřejmě z Balkánu, Malé Asie a Kréty, hodně jí můžeme nalézt ve Francii a Itálii, kde leckdy zplaňuje. Není to však jen okrasná rostlina s oblibou pěstovaná i na našich zahradách, ale za zmíňku stojí i topolovka růžová a její léčivé účinky.
Popis
Topolovka růžová (Althaea rosea), lidově také nazývaná „proskurník růžový, sléz růžový, sléz zahradní, sléz topolový, slézová růže, sléz římský“, je dvouletá bylina, patřící do čeledi slézovitých. Lodyha topolovky dorůstá až do výšky tří metrů. Na ní vyrůstají dlouze řapíkaté lístky dlanitě srdčitého tvaru s
Pěstování topolovky
Topolovka růžová je v různých kultivarech běžně se vyskytující okrasná rostlina s výrazným květenstvím, pocházející z orientu. Pěstování topolovky není náročné, hodí se jako solitérní rostlina i do skupinových výsadeb. Pro její poměrně vysoký vzrůst dobře vynikne například u zdí a plotů. Na trhu je velké množství barevných odrůd různých velikostí a tvarů květů (plné, poloplné, jednoduché).
Pěstování topolovky růžové (slézové růže)
Topolovka růžová, jinak také nazývaná slézová růže, proskurník růžový, proskurník topolovka se pěstuje jako dvouletá až krátce vytrvalá rostlina. Prvním rokem ze země vyroste jen přízemní listová růžice a až další
Sléz a jeho léčivé účinky
Všechny druhy slézu patří k nápadně dekorativním rostlinám, s výraznými květy. U nás je zcela běžnou rostlinou sléz lesní, který můžeme ve volné přírodě nalézt na lesních mýtinách, suchých loukách a pastvinách. Sléz přehlížený rád roste okolo cest, u zdí a na rumištích. Sléz maurský se z oblibou pěstuje na našich zahradách. Díky obsaženým slizovým látkám je sléz a jeho léčivé účinky předurčen především k léčení dýchacích orgánů.
Popis
Sléz lesní (Malva sylvestris), lidově také „slíz planý, syrečky, homůlky, koláčky, chlebíček“, je dvouletá až vytrvalá bylina, patřící do čeledi slézovitých. Z dužnatého kořene v zemi vyrůstá jedna nebo několik rozvětvených, na povrchu srstnatých lodyh, až do výšky jednoho a půl metru. Listy, posazené na
Pěstování slézu maurského
Všechny druhy slézu se pro svůj vysoký obsah slizových látek s oblibou používají v lidovém lékařství, především při zánětech horních cest dýchacích. Rodina slézů zahrnuje asi 15 – 20 druhů s fialovou, růžovou, nachovou, tmavě fialovou, vzácně i bílou barvou květů a výškou od 30 do 150 cm. Pěstování slézu maurského není náročné, navíc jeho květy jsou velmi dekorativní a krásně ozdobí každou zahradu.
Pěstování slézu maurského
Sléz maurský je jednoletá až dvouletá medonosná rostlina, u nás pěstovaná jako letnička. Při mírných zimách rostlina přetrvává jako trvalka. Pro pěstování slézu maurského je nejlepší lehká propustná půda bohatá na humus a
Pýr plazivý a jeho léčivé účinky
Dalo by se obecně říci, že pýr plazivý je náš nejobtížnější plevel, který znepříjemňuje život nejednomu zahrádkáři. Můžeme ho najít téměř všude, na polích, loukách, mezích, v příkopech, od nížin až po horské oblasti. Pokud by se dalo o této zlomyslnosti přírody říci něco pozitivního, tak je to určitě to, že pýr plazivý a jeho léčivé účinky nejsou zanedbatelné a používají se již od starověku. Tento fakt snad trochu odčiní jeho nelichotivou pověst.
Popis
Pýr plazivý (Elytrigia repens), lidově také nazývaný „pejr, pejří, pýřavka, pejřavka, psí tráva, travní kořen“, je vytrvalá rostlina, patřící do čeledi lipnicovitých. V zemi má plazivý, mohutně a mnohonásobně rozvětvený oddenek, vnikající hluboko a daleko do půdy. Z něj vyrůstají
Čaj z pýru plazivého
Pýr plazivý je vnímán především jako plevelná, všude škodící rostlina. Díky svým účinkům si však zajistil své nezastupitelné místo v lidovém léčitelství. Čaj z pýru plazivého se používá pro své močopudné vlastnosti, což ho předurčuje jako podpůrný prostředek především při léčbě dny a revmatismu.
Čaj z pýru plazivého – recept, použití, léčivé účinky
Dvě lžičky sušeného kořene se přelijí 1/4 l studené vody, vše se přivede pozvolna k varu a nechá se 5 – 10 minut louhovat. Užívají se
Jaterník podléška a jeho léčivé účinky
Jaterník podléška se objevuje jako první jarní ozdoba stinných lesů. Je radost spatřit jeho překrásné modrofialové porosty. Je to u nás poměrně rozšířená rostlina, kterou můžeme najít na stinných, vlhkých místech, v listnatých lesích a křovinách. Pěstuje se také v našich zahradách jako rostlina okrasná. Na rozdíl od většiny léčivých rostlin nemá jaterník podléška a jeho léčivé účinky příliš dlouhou historii.
Popis
Jaterník podléška (Hepatica nobilis), jinak také jaterník trojlaločný, lidově zvaný „podlíska, podlíška“, je vytrvalá rostlina patřící do čeledi pryskyřníkovitých. V zemi má jaterník vodorovně uložený, vřetenovitý, dřevnatý oddenek, z něhož brzy na jaře, v březnu vyrůstá několik chlupatých stvolů dlouhých
Pěstování jaterníku podléšky
Při časných, jarních procházkách, kdy zmizí poslední zbytky sněhu, můžeme ve vlhkých listnatých lesích a křovinách, v nížinách i horských oblastech najít modré porosty jaterníku podléšky. Jeho listy připomínají tvar ledviny, podle toho vznikl i název jaterník. Často jej můžeme nalézt po lískami, s tím souvisí i jeho druhové jméno podléška, lidově podlíska či podlíška. Je to především volně rostoucí bylinka, ale i pěstování jaterníku podléšky si někteří zahrádkáři velmi oblíbili.
Pěstování jaterníku podléšky
Jaterník podléška (jaterník trojlaločný) je vytrvalá rostlina dorůstající výšky 5 – 25 cm. V zemi má plazivý oddenek z něhož brzy z jara vyrůstá několik stvolů. Každý z nich na svém konci nese květ. Jaterník kvete v březnu až
