Šavěj je původem ze Středomoří, Itálie a Řecka. Kořenilo se jí už ve starém Římě. Ve staročeské kuchyni byla šalvěj dokonce postavená na roveň s petrželkou. Šalvěj lékařská a její léčivé účinky mají bohatou minulost. Dříve byla na našich zahradách hojně pěstována s ostatním zeleným kořením. Dnes se bohudík tato doba vrací a šalvěj opět získává na oblibě.

Popis

Šalvěj lékařská (Salvia officinalis), lidově také nazývaná babské ucho, je víceletá polokeřovitá rostlina, vysoká 20 – 70 cm. Její stonek je dole dřevnatý, nahoře bylinný. Má vejčité, plstnaté, vroubkované listy zbarvené zelenošedě až stříbrošedě. Kvete v červnu a červenci fialovými pyskatými květy. Roste na slunných místech v chudších suchých půdách. Jako koření se po celý rok používají čerstvé listy, pro sušení je nejlépe je sbírat před květem.

Použití šalvěje

Šalvěj má velmi silně kořenité aróma a výraznou chuť. Je to nedráždivé, zdravé koření, pokud ho neužíváme denně v nadměrných dávkách. Šalvěj používáme do skopové a jehněčí pečeně, k telecímu masu, k rybám a do jídel s dršťek. Dále se přidává do karbanátků, sekané, paštik a bylinkových směsí. Čerstvá šalvěj se používá také do bylinkového másla, do nádivek, na kuřata a podobně. Pro její výraznou chuť a vůni jí nepoužíváme mnoho, na jednu porci stačí jeden až dva lístečky čerstvé nebo malá špetka sušené šalvěje. Jako koření se nejvíce používá v italské a francouzské kuchyni, ale i jinde.

Šalvěj je medonosná rostlina, proto se pěstuje jako pastva pro včely. Slouží také jako aromatizující přísada při výrobě likérů. Šalvěj, z hlediska lidové medicíny, zmírňuje nadbytečné pocení, podporuje

Používaná část šalvěje jsou většinou listy šalvěje lékřské. Domácí šalvějový ocet ale připravujeme z květů šalvěje luční. Šalvěj kvete v červnu a červenci fialovými pyskatými květy.

Šalvějový ocet – recept, použití, léčivé účinky

Dobře vymytou zavařovací sklenici naplníme až po hrdlo čerstvými květy šalvěje luční, nasbíranými za slunného počasí. Potom zalijeme přírodním octem tak, aby byly květy zcela ponořeny. Sklenici necháme stát asi dva týdny na slunci nebo na

Šalvěj je léčivá bylina a koření, často pěstovaná na našich zahradách, ale i v truhlíku nebo v květináči za oknem. Pěstování šalvěje není náročné a určitě se vyplatí ji zařadit do bylinkové zahrádky.

Pěstování šalvěje

Šalvěji se nejlépe daří v hlinitopísčitých půdách na slunném a teplém místě, chráněném před větrem. Snáší však dobře i polostín. Přezimuje bez větších problémů, ale při silnějších mrazech je dobré jí chránit. Množíme jí semeny nebo lodyžními řízky, které dobře zakořeňují ve volné půdě.

Výsev šalvěje provádíme z jara v únoru a březnu do pařeniště nebo v dubnu do volné půdy a jen mírně zatlačíme. Doba klíčení je asi 2 týdny. Šalvěj můžeme