Tymián je oblíbeným aromatickým kořením, ale i léčivou rostlinou. Pěstování tymiánu není náročné a zvládne to opravdu každý. Takže proč nemít na svém záhonu nebo v květináčí či truhlíku čerstvé rostlinky vždy po ruce?

Pěstování tymiánu

Tymiánu se daří v každé půdě, stanoviště však vyžaduje teplé a slunné, chráněné před větrem.
Na jaře, v březnu až v dubnu vyséváme tymián do pařeniště nebo skleníku. Semena klademe jen na povrch a lehce přitlačíme, jelikož potřebují ke klíčení světlo. Asi za měsíc se objeví rostlinky.

Od dubna můžeme sít do volné půdy, do řádků vzdálených asi 40 cm od sebe. Předpěstované sazeničky přemístíme v květnu na záhon asi 20 cm od sebe. Tymián lze také množit dělěním starých trsů. Rostlinky zaléváme jen mírně v suchých obdobích a nepřihnojujeme.

Aby nám keřík nedřevnatěl, je dobré jej pravidelně stříhat. Po odkvětu je třeba rostlinu seříznout, potom zkošatí. Tymián je mrazuvzdorná trvalka, ale u nás při větších mrazech vymrzá. Proto je třeba ho na zimu seříznout a přikrýt chvojím.

Sběr a sušení tymiánu

Na sušení je nejlépe sklízet nať tymiánu těsně před květem. Větvičky tymiánu sbíráme nejlépe během suchých dnů v poledne. Rozprostřené v tenkých vrstvách se suší na teplém a vzdušném místě. Teplota při sušení by neměla přesáhnot 40 stupňů. Jinak sklízíme podle potřeby.

Použití

Tymián je jedno z nejoblíbenějších koření v jižní Evropě, ale i v české kuchyni má tymián už svojí dlouholetou tradici. Používá se hlavně ke kořenění ryb, zvěřiny, sekaných mas, při uzení masa, do některých polévek, omáček, do hrachových a fazolových pokrmů, k zelenině, při nakládání okurek, na italskou pizzu a podobně. Je to oblíbená bylinka přidávaná do marinád na grilování. Mladé větvičky nebo jen lístky můžeme také zmrazit a nakládat do octa nebo oleje.

V lidové medicíně se nejčastěji používá při onemocněních horních cest dýchacích, proti bakteriím, plísním a střevním parazitům. Jako koření do jídel, napomáhá dobrému trávení.

Související články:

Tymián a jeho léčivé účinky

Tymiánový sirup