Pěstování rebarbory

Pěstování rebarbory na zahradě

Rebarboru neboli reveň pěstujeme v zahradách pro dlouhé dužnaté listové řapíky. Obsahují vitamín C, provitamín A a minerální soli (fosfor, draslík, hořčík a jiné). Pikantní nakyslou chuť jim dodávají kyselina šťavelová a jablečná. Pěstování rebarbory (reveně) není příliš náročné.

Pěstování rebarbory (reveně)

Pro pěstování této vytrvalé zeleniny jsou vhodné hluboké, středně těžké půdy, přiměřeně vlhké, bohaté na vápník. Zamokřené, kyselé půdy jsou nevhodné. Reveň je nenáročná na polohu, daří se jí ve všech oblastech a je vhodná i do vyšších poloh. Rostlina má ráda slunečné místo, ale dobře snáší i polostín. Reveň je možné pěstovat ze semen nebo dělením starých trsů.

Výsev se provádí na podzim, v říjnu a na jaře sazeničky rozsázíme. Rostliny musí být od sebe dostatečně vzdáleny (asi 80 cm), protože rebarbora je rozložitá a vydrží na jednom stanovišti kolem deseti let. Jednodušší je množit rebarboru dělením trsů.

Matečnou rostlinu můžeme rozdělovat až třetím rokem. Před výsadbou je dobré dát do vyhloubené jámy uleželou chlévskou mrvu nebo kompost. Reveň rebarboru sázíme nejlépe na jaře nebo na podzim do poloviny října. Podzimní sázení je spolehlivější, rostliny dříve narůstají. Každý odkopek by měl mít jeden až tři zdravé puky a několik kořenů. Puky by měly být při výsadbě tři až pět centimetrů pod zemí.
 

Nové rostliny je třeba první zimu chránit před mrazem přihrnutím půdy, kompostu nebo rašeliny. Abychom měli pěkné rostliny je třeba včas odstranit květenství, aby rebarboru květy zbytečně nevysilovaly. Pokud už máme starší, hustou rostlinu se slabšími řapíky, je nutné jí rozdělit a kvalitnější odkopky můžeme nasázet. Rostliny je dobré na jaře pohnojit rozpustným dusíkatým hnojivem, na zimu přidat uleželou chlévskou mrvu nebo kompost a jednou za tři roky povápnit.

Sklizeň rebarbory (řapíků)

Stonky reveně rebarbory pro kuchyňskou potřebu se sbírají postupně od dubna do června, ale až druhým rokem, abychom rostlinu příliš nevysilovali. Postupně se vylamují (neodřezávají) jednotlivé řapíky. Na každé rostlině necháme vždy několik mladých listů. Ze sklizených řapíků hned odstraníme listové čepele, protože obsahují jedovaté látky a řapíky zbavené listů nám nebudou uvadat. Od července do podzimu již rebarboru nesklízíme. Čestvé řapíky používáme nejčastěji v přípravě koláčů a různých zavařenin.

Sklizeň a sušení kořene rebarbory

Pokud chceme sbírat kořen pro použití v domácím lékařství, vyrývame ho nejdříve v pátém roce na podzim. Sloupneme vnější slupku, abychom nepoškodily vnitřek. Oloupaný oddenek rozřežeme na kousky asi 10 centimetrů dlouhé a sušíme nejdříve pozvolna, později rychle umělým teplem. Sušená rebarbora (oddenek) musí mít na lomu krásnou červenožlutou barvu.

Související články:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *