Pěstování petržele
Petržel je velmi hodnotná a zdravá zelenina. Rozeznáváme petržel kořenovou, ale ke sklizni natě se pěstují i naťové odrůdy s kadeřavými listy, které vytvářejí jen krátký a rozvětvený kořen. Pěstování petržele na našich zahradách je již odpradávna oblíbené nejen pro její chuťové vlastnosti, ale i příznivé účinky na lidský organismus.
Pěstování petržele
Kořenová petržel má podobné nároky na pěstování jako mrkev. Vyžaduje však dostatek světla, proto není vhodná do podsevů jako mrkev, která se někdy vysévá pod mák. Petržel vyžaduje hluboké, humózní a lehčí půdy s dostatkem vápníku. Stejně jako mrkev nesnáší hnojení čerstvým chlévským hnojem, který by způsobil rzivé skvrny na kořenech. Kyselé půdy je třeba na podzim povápnit. V suchém období potřebuje pravidelnou závlahu.
Petržel vyséváme co nejdříve na jaře do řádků vzdálených od sebe asi 25 cm a do hloubky 1,5 cm. Vzešlé rostlinky co nejdříve vyjednotíme na vzdálenost 8 – 12 cm. Během růstu pečlivě okopáváme a plejeme. Ranné odrůdy vyséváme již na podzim v říjnu a listopadu.
Na podzim si pro tyto účely můžeme nasadit kořeny petržele do několika květináčů a uložit je do pařeniště, skleníku nebo chladného sklepa. Postupně je pak podle potřeby přenášíme na světlo a k teplu.
Petržel kadeřavá snáší na rozdíl od petržele kořenové dobře i polostín. Naťovou (kadeřavou) petržel můžeme pěstovat i doma v květináči nebo v truhlíku. Na podzim si můžeme rostlinky petržele přesadit do květináče a sklízet tak čerstvé listy po celou zimu. Petrželka za oknem potřebuje slunné až polostinné stanoviště a pravidelnou zálivku.
Sklizeň a uskladnění petržele
Sklizeň petržele probíhá později na podzim před příchodem mrazů. Petržel je odolná plodina, takže dobře snáší i mrazy a s lehkým krytem vydrží na záhonu i do jara. Nať z kořenové petržele můžeme používat stejně jako u kadeřavé odrůdy čerstvou nebo ji usušíme či zmrazíme. Očištěné kořeny od zbytků zeminy, ze kterých jsme opatrně ukroutily nať, můžeme skladovat přes zimu ve sklepě v písku.
Napsat komentář