Pěstování čekanky salátové

Pěstování čekanky salátové

Pěstování čekanky salátové je oblíbeno pro její vybělené listové puky, které jsou trochu netradiční zeleninou, konzumovanou hlavně v zimním a časném jarním období. Jemné čekankové puky obsahují především vitamín C, vitamíny skupiny B a spoustu minerálních látek. Mají cenné dietetické účinky, podporují chuť k jídlu a příznivě ovlivňují zažívání.

Pěstování čekanky salátové

Čekanka salátová má ráda středně těžké, hluboké humózní půdy, s průměrným obsahem živin. V chudých půdách získáme drobné kořeny, naopak v příliš vyhnojených půdách kořeny velké, s více vegetačními vrcholy, které nejsou také vhodné. Pro rychlení čekanky salátové jsou nejvhodnější kořeny o průměru asi 3 cm.

Semena čekanky vyséváme v dubnu přímo na záhon do řádků od sebe vzdálených asi 30 cm. Po vzejití rostlinky vyjednotíme na vzdálenost 10 cm.. Během vegetace je běžně kypříme, odplevelujeme půdu mezi řádky a v době sucha zaléváme. Kořeny sklízíme koncem října. Odřízneme jim listy asi 2 cm nad srdíčkem a založíme je nejlépe do pařeniště nebo do písku v chladném sklepě.

Kořeny čekanky rychlíme tak, že je od prosince do února postupně ukládáme do hlubší nádoby nebo bedny z humózní zeminou. Nad kořeny musí zůstat prostor alespoň 20 cm, který zaplníme pilinami nebo pískem. Bednu ponecháme nejlépe při teplotě kolem 15 stupňů. Abychom nemuseli kořeny tak často vlhčit, překryjeme nádobu polyetylénovou fólií. Během tří až čtyř týdnů dorostou čekankové puky ke sklizni. Kořeny vyndáme, puky odřízneme, opláchneme vodou a co nejdříve upravujeme jako salát.

Část čekankových kořenů můžeme nechat přes zimu založených v pařeništi, případně i v kompostu, kde kořeny zakryjeme asi 30 centimetrovou vrstvou zeminy. Během zimy při nízkých teplotách puky pozvolna naraší, takže asi v první polovině dubna můžeme opět čekankové puky sklízet.

Související články:

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *