Majoránka byla dříve ve starém Řecku a Egyptě známá spíš jako okrasná a léčivá bylinka než jako koření. Dnes je to koření, bez kterého by se neobešla řada jídel a co potom zabijačka. Je to jednoletá i víceletá bylina, původem ze severní Afriky, přední Asie a jižní Evropy, kde jí také dodnes najdeme nejvíce. U nás se pěstuje ve velkém na jižní Moravě, na Strakonicku a také u sousedů na jižním Slovensku. Také majoránka a její léčivé účinky nejsou zanedbatelné.

Popis

Majoránka (Origanum majorana), lidově také „marjánka“, je silně aromatická bylinka patřící do čeledi hluchavkovitých. Z jejího kořene vyrůstá čtyřhranná lodyha, se vstřícnými listy okrouhlého tvaru, do výšky až 50 centimetrů. Listy jsou na povrchu plstnaté a mají šedozelenou barvu. Kvete v červenci a srpnu. Květy jsou setaveny do lichopřeslenů, jejichž listeny tvoří hustý klas. Koruna květu je bílá, často také s nachovým nádechem. Vytrvalý druh majoránky má dřevnaté stonky a listy o něco menší a huňaté.

Použití

Jako koření se používá majoránka drhnutá, což je směs sušených květů a listů. Má použití ve všech evropských kuchyních, nechybí však ani v Amerických a Afrických jídlech. Dáváme jí do polévek (hrachová, bramborová), na dušená masa (skopové, hovězí), do karbanátků, paštik, uzenin a samozřejmě je nedílnou součástí „pochoutek“ připravovaných na domácí zabíjačce. Majoránka se používá také do směsí různých bylinkových koření ponejvíce v Itálii, Francii a Španělsku.

V lidovém lékařství se používá jejich listů s kvetoucími vrcholky nebo celá nať. Majoránka působí dobře na trávicí soustavu, je dobrá proti neurózám a pomáhá při nachlazení.

Majoránka a její léčivé účinky

Všeobecně se majoránky u nás používá jako oblíbeného koření, ale své místo má i v lidovém lékařství. Obsahuje silně aromatickou silici, třísloviny, hořčiny, vitamín C a další látky. Má uklidňující, protizánětlivé a dezinfekční účinky. Použití majoránky v lidové medicíně je mnohostranné.

Vnitřní účinky

Pro své uklidňující účinky se užívá při nespavosti, nervové slabosti a také tiší migrény. Dobře působí na trávení, pomáhá při nadýmání, je účinná na střevní koliku a průjmy, podporuje tvorbu žaludečních šťáv a tím urychluje trávení, zvyšuje tvorbu žluči a zklidňuje zažívání.

Nadýmání a migrény
Při nadýmání se užívá majoránkový odvar ze 2 lžiček majoránky a 1/4 l vroucí vody. Krátce se povaří, nechá vychladnout, přecedí a vypije nadvakrát s dvouhodinovou přestávkou. Stejného odvaru se používá i při migrénách a pro uklidnění.

Nachlazení, kašel, zánět průdušek
Pro její protizánětlivé účinky se používá při zánětu průdušek a proti kašli. Při těchto problémech se vaří majoránkový čaj na kašel z 1 lžičky sušené nati, která se přelije 1/4 l vroucí vody a krátce povaří. Na odkašlání se užívá 3× denně jeden šálek majoránkového čaje. Při rýmě, nachlazení a astmatu se také doporučuje inhalace nálevu z majoránky. Při senně rýmě pomáhá vložit si do nosu tampón namočený v silném odvaru z majoránky.

Menstruační potíže

V neposlední řadě je majoránka součástí čajových směsí a zevně i posilujících koupelí používaných na menstruační potíže a různá ženská onemocnění.

Zevní účinky

Majoránková mast
Majoránka a její léčivé účinky se zevně používají při léčení špatně se hojících ran. K tomuto účelu si můžeme připravit domácí mast z 10 g rozdrcené majoránky a 50 g vepřového sádla, která se také vtírá do nosu při rýmě.

Majoránkový olej
Jiné mazání se připravuje z 30 g sušené nati majoránky naložené v 1/2 l olivového oleje, nechá se 2 týdny stát ve tmě a přecedí. Používá se při bolestech zad, hlavy a na namožené svaly.

Nežádoucí účinky

Tato bylinka je sice v mnohých směrech pro náš organismus prospěšná, ale nic by se nemělo přehánět. To platí i u majoránky, protože její konzumace ve větším množství může působit až omamně. V těhotenství by její používání v menším množství nemělo způsobit žádné problémy. Větší dávky však můžou způsobit překrvení pánevních orgánů a působit omamně, jak již bylo výše řečeno.

Související články:

Pěstování majoránky

Pěstování majoránky v květináči

Bylinky na bolest hlavy